Problém přemnožení prasete divokého

1. Identifikační kód

2. Kód

3. Pojmenování (název) životní situace

Problém přemnožení prasete divokého

4. Základní informace k životní situaci

Problematika přemnožení prasete divokého, tzv. černé zvěře je spojena s mnoha faktory ovlivňujícími natalitu (množivost) a její populační denzitu (hustotu). Nejvíce ovlivňujícími faktory však zůstávají dostatečná potravní nabídka pro tuto zvěř a to jak ze strany zemědělské produkce (respektive nadprodukce), tak ze strany občanů, například vyhazováním ovoce či zeleniny za ploty zahrádek, či nezkonzumovaných svačin školní mládeže pohozené někam do křoví. Dále je to velmi špatně a mnohdy i neochotně prováděný lov černé zvěře ze strany uživatele honitby (mysliveckých spolků, ale i fyzických osob), který je jediný podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, oprávněn lovit a přivlastňovat si ulovenou či nalezenou uhynulou zvěř. Ostatní osoby (včetně vlastníků pozemků) by se za neoprávněný lov vystavovali riziku trestního či přestupkového řízení pro neoprávněný lov. Problematiku přemnožené černé zvěře je tedy třeba řešit ve spolupráci uživatelů honiteb, vlastníků honebních i nehonebních pozemků a to včetně samotných obcí. Ve skutečnosti se tedy bude především jednat o odstranění potravních zdrojů pro černou zvěř, dále o povolení lovu na nehonebních pozemcích, či uložení úpravy stavů zvěře podle § 39 zákona o myslivosti.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

V konkrétních případech mohou jednat samotní uživatelé honitby, ale stejně tak vlastníci a nájemci honebních i nehonebních pozemků. Mohou tedy jednat i samotné obce, dále orgán ochrany přírody, orgán státní správy lesů a na nehonebních pozemcích i orgán státní správy myslivosti.

V případě obcí záleží na organizační struktuře závislé mnohdy od velikosti obce na tom, kdo je oprávněn za obec v tomto směru podat žádost. Toto vychází ze samotného zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Žadatel (uživatelé honitby, vlastníci a nájemci honebních i nehonebních pozemků, orgán ochrany přírody, orgán státní správy lesů) učiní podání (podá žádost) a to buď ústně do protokolu před správním orgánem, nebo písemně, kdy tato žádost může být doručena prostřednictvím poštovních služeb, či prostřednictvím datové schránky, případně na email příslušného úřadu. Žádost podaná elektronicky prostřednictvím emailu musí být opatřena uznaným elektronickým podpisem, nebo musí být následně žádost podepsána na úřadě a to do třech dnů od doručení.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Žádost může být podána podle ustanovení § 39 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, na snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu, nebo podle ustanovení § 41 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, na povolení lovu na nehonebních pozemcích. Zákon o myslivosti, ani zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, nevylučuje, aby bylo požádáno v jediné žádosti o snížení stavů zvěře a současně s tím o povolení lovu na nehonebních pozemcích, kterými podle zákona jsou pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti.

Doručením této žádosti příslušnému správnímu orgánu je zahájeno správní řízení v dané věci, v němž je žadatel účastníkem řízení a může tak uplatňovat svá práva na spravedlivý proces. Tedy může podávat návrhy, vyjadřovat se k podkladům před vydáním rozhodnutí atd.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Obecní úřad obce s rozšířenou působností (tzv. trojkové obce), kde to jsou většinou referáty životního prostředí. Na území národních parků je to příslušná správa národního parku. Dále ve správních řízeních jsou dotčenými orgány i orgány ochrany přírody, tedy krajské úřady a v chráněných krajinných oblastech jsou to správy chráněné oblasti.

V rozhodování o povolení lovu na nehonebních pozemcích, či úpravě stavů zvěře rozhodují orány státní správy myslivosti, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle příslušnosti ke konkrétní honitbě, či nehonebním pozemkům. V případě jejich nečinnosti může být nadřízeným správním orgánem, tedy krajským úřadem rozhodnuto, do kdy tento správní orgán musí ve věci rozhodnout, případně může krajský úřad vedením řízení pověřit jinou (vedlejší) obec s rozšířenou působností (tzv. delegovat řízení), případně řízení převzít sám na sebe (tzv. atrahovat řízení).

V případě, že je žádost podána obecnímu úřadu, nebo krajskému či jinému úřadu, který není příslušný k rozhodování v této věci, je tento orgán povinen podle ustanovení § 12 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, neprodleně usnesení žádost postoupit příslušnému správnímu orgánu a o této věci informovat žadatele.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Samotnou problematiku přemožených divokých prasat je možné řešit kdykoliv.

Nejvhodnější je tuto problematiku řešit přímo s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, odborem životního prostředí, příslušným k dané honitbě a to z důvodu urychlení celého řízení. Je možné podání činit i u jiného obecního úřadu, který je povinen takovou žádost bez prodlení a to usnesením předat příslušnému správnímu orgánu. O takové skutečnosti musí být žadatel vyrozuměn.

Správní orgán je povinen přijímat žádosti a podněty jak písemnou formou, tedy prostřednictvím pošty, datové schránky, emailu s ověřeným podpisem, tak přímo správním orgánem, kde je povinen přijímat nejenom písemná podání, ale i podání ústní, učiněná do protokolu před tímto orgánem. Ostatní orgány jsou taktéž povinni přijímat ústní podání, ale pak opětovně tato podání usnesením pro vlastní nepříslušnost postupují příslušnému správnímu orgánu. Z tohoto důvodu tedy není vhodné činit podání u jiných (nepříslušných) orgánů.

Dalším, s kým je vždy potřeba jednat při snižování početních stavů černé zvěře, je ten, kdo v případě potřeby likvidace potravních zdrojů pro černou zvěř tuto situaci zapříčinil. To je tedy dáno konkrétní situací. Může se jednat o zdroje pocházející ze zemědělské výroby, obchodní činnosti, případně i o odpady. Zde je třeba vždy v prvé řadě jednat s tím, kdo tyto potravní zdroje způsobuje, případně se obrátit na jednotlivé příslušné správní orgány. Příslušným správním orgánem v těchto případech může být podle konkrétní situace např. Státní veterinární správa, Hygienická stanice, odbory životního prostředí zabývající se problematikou odpadů nebo vod, atd. V určitých případech, a to hlavně v zemědělství, to může být i Státní zemědělský investiční fond. Jak už bylo řečeno, v každém jednotlivém případě tomu bude jinak.

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Doklad totožnosti.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Formuláře k problematice přemnožené černé zvěře nejsou stanoveny. Žádost o snížení stavů zvěře, případně zrušení jejího chovu, nebo žádost o povolení lovu na nehonebních pozemcích lze podat volnou formou do protokolu před správním orgánem. Nebo jej tomuto správnímu orgánu zaslat písemnou formou. Jednoduché vzory žádostí jsou přiloženy.

Vzor - Žádost o snížení stavů černé zvěře

Vzor - Žádost o povolení lovu na nehonebních pozemcích

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní poplatek za podání žádosti o povolení lovu na nehonebních pozemcích, či uložení úpravy stavů zvěře není ukládán. Může být vyměřen správní poplatek v případě, že se koná místní šetření, nebo ohledání věci na místě podle položky č. 20 přílohy (sazebníku) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, kde je stanovena výše 500 Kč za každou započatou hodinu v pracovní době správního úřadu, 1 000 Kč za každou započatou hodinu mimo pracovní dobu v pracovních dnech a 2 000 Kč za každou započatou hodinu ve dnech pracovního klidu. Přičemž od tohoto poplatku je osvobozeno místní šetření nebo ohledání na místě prováděné při mimořádných hromadných událostech nebo nehodách. To však je v případě přemnožené černé zvěře ve skutečnosti neproveditelné.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Vzhledem k tomu, že povolení lovu na nehonebních pozemcích a řízení o úpravě stavů zvěře je řízením vedeným ve správním řízení, vztahují se na toto rozhodnutí lhůty podle § 71 správního řádu, podle něhož je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Nejde-li vydat bezodkladně, tak nejpozději do 30 dnů. Tato lhůta však může být za určitých podmínek jako je zvláště složitý případ, případně z důvodu potřeby nařízení místního šetření prodloužena maximálně o dalších 30 dnů, což však nesmí být ze strany správních orgánů zneužíváno a lze konstatovat, že 30denní lhůta je ve většině případů dostačující.

Tato řízení však mají nedostatek v tom, že se k těmto řízením vyjadřují orgány ochrany přírody, které mají podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, na vyjádření 90 dnů. Z tohoto důvodu jsou správní řízení o povolení lovu na nehonebních pozemcích, nebo o úpravě stavů zvěře, přerušována do doby obdržení vyjádření orgánů ochrany přírody, přičemž se doba přerušení nezapočítává do doby pro vydání rozhodnutí a celková doba od podání žádosti může činit 120 dnů a v krajním případě až 150 dnů.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

V řízení o úpravě stavů zvěře, případně povolení lovu na nehonebních pozemcích, je účastníkem správního řízení vždy žadatel, uživatel a držitel honitby, v případě, že zvěř (prase divoké) má v některé sousední honitbě stanoveny minimální a normované stavy, je držitel a uživatel této honitby taktéž účastníkem řízení. V případě povolení lovu na nehonebních pozemcích je to navíc vlastník, případně nájemce, těchto nehonebních pozemků, na kterých má být lov prováděn.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Žádné.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

zivotni@mestocernosice.cz

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

18. Jaké jsou související předpisy

- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

- Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

- Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)

- Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních)

- Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů

- Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích

- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

- Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

- Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

- Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku

- Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

- Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Opravné prostředky proti vydanému rozhodnutí o úpravě stavů zvěře, případně o povolení lovu na nehonebních pozemcích, jsou přípustné podáním odvolání, které může učinit pouze účastník řízení (případně opomenutý účastník řízení) a to odvoláním k nadřízenému správnímu orgánu, podáním odvolání u správního orgánu, který rozhodnutí vydal. O odvolání pak rozhoduje ve většině případů krajský úřad, případně Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je prvoinstančním orgánem správa národního parku a odvolacím orgánem je Ministerstvo životního prostředí.

V odvolání se uvede, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá a dále namítaný rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení (doručení). Za počátek této lhůty se považuje den následující po dni oznámení tohoto rozhodnutí, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené rozhodnutí připraveno k vyzvednutí. Tedy nevyzvedne-li si účastník řízení rozhodnutí, které je uloženo na poště, jedenáctým dnem od uložení mu začíná běžet lhůta pro odvolání. Odvolání se podává s počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každý účastník dostal jeden stejnopis (to neplatí pro datovou schránku, kde se podává odvolání v elektronické podobě pouze jednou).

Dále lze využít tzv. mimořádné opravné prostředky, tedy podnět k přezkumnému řízení, který muže být po nabytí právní moci rozhodnutí podán i jinou osobou, než účastníkem řízení.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Kontrolní a sankční pravomoc je v této otázce dána zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, především obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a částečně je dána i krajskému úřadu, a to podle §§ 59, 60, 63, 64 a 64a zákona o myslivosti. Dále je kontrolní a sankční pravomoc dána příslušnému správnímu orgánu, který rozhodnutí ve věci vydal, a to samotným zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, přímo ustanovením § 103 a § 129.

21. Nejčastější dotazy

22. Další informace

Vyjádření odboru životního prostředí k přemnožení divokého prasete

Divoká prasata v obci pohledem státní správy

V posledních měsících se stává problémem výskyt divokých prasat v intravilánech obcí na Praze Západ. Jde zejména o rozryté pozemky a cesty kolem nich anebo poničené ploty. Jde o poměrně komplexní problém, který nemá jednoduché a rychlé řešení a který se pokusíme rozebrat z několika úhlů pohledu.

Proč se divoká prasata stahují do obce?

Divoká prasata jsou všežravci. Většinu léta jsou stažená v polích, kde žerou obilí nebo v lese, kde si hledají žaludy nebo bukvice. Potřebují ale i bílkoviny, proto ryjí v půdě. Svým rypákem, zvaným ryj, rozhrabávají zeminu a vybírají larvy brouků, žížaly, krtky či myši. V lese je to v pořádku, dokonce tak pomáhají ekosystému, protože kypří půdu. Jejich aktivita, co se týče rytí, je největší na jaře a na podzim. V této době se s nimi také nejčastěji setkáme tam, kde se původně nevyskytovala, tedy uvnitř zástavby. Mohou zde totiž uspokojit dvě základní životní potřeby - prázdné a zarostlé parcely, které se bohužel v našich obcích vyskytují, jim poskytují úkryt a zvláště v případě delších dešťů změklá půda přilehlých zahrad cest zase možnost vyrýt si živočišnou potravu.

Honební a nehonební pozemky – kde se smí lovit?

Proč to tedy myslivci neřeší a prasata prostě nezastřelí? Zde si musíme vysvětlit rozdíl mezi honebními pozemky, kde myslivci lovit smí a loví a pozemky nehonebními. Nehonebními pozemky se podle zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti rozumí pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území. Dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti

Možná řešení situace mimo honitbu ze strany orgánů státní správy myslivosti

Pokud nastane situace, kdy je třeba omezit nebo trvale regulovat početní stav prasete divokého, může orgán státní správy myslivosti (tedy v našem případě odbor životního prostředí obecního úřadu obce s rozšířenou působností, tedy města Černošice) povolit lov na nehonebních pozemcích Provedením takového lovu orgán státní správy myslivosti pověří uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitby. V našem případě jde o honitby Dobřichovice – pole a Mořina, přičemž Mořina spadá pod působnost jiné obce s rozšířenou působností, konkrétně Berouna. Orgán státní správy myslivosti ale nejprve prošetří, zda je konkrétní pozemek vůbec vhodný, tj bezpečný, pro povolení lovu. Lovem se v tomto případě rozumí lov palnou zbraní nebo lov do odchytových zařízení, ve kterých se zvěř následně palnou zbraní usmrcuje.

Kdo může požádat?

Požádat o výjimku ze zákona, tedy o lov na nehonebních pozemcích, mohou jejich vlastníci, případně nájemci. Žádost musí splňovat jen obecné náležitosti, musí z ní být patrné: komu je určena, kdo ji podává, oč je žádáno, kterého pozemku (číslo parcely) se týká. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.

Kdo a jak rozhoduje o žádosti?

O žádosti o povolení lovu na nehonebních pozemcích rozhoduje místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je orgánem státní správy myslivosti. Rozhodnout o povolení lovu na nehonebních pozemcích může i z moci úřední, tedy bez žádosti, zvláště pokud se jedná o lokalitu, kde lze lov provést – majitel takového pozemku ale má právo se proti rozhodnutí odvolat.

Tento lov se povoluje za přesně stanovených podmínek a pouze tam, kde typ terénu umožňuje bezpečnou střelbu z lovecké zbraně. Nelze ho tedy povolit například v husté zástavbě anebo v nepřehledném, kopcovitém nebo skalnatém terénu, kde hrozí odražení střely anebo její daleký let v případě minutí (vystřelená střela z kulovnice, kterou se prasata loví, umí zabít ještě po kilometru letu). V povolení se zejména určí denní doba lovu, zásady vzájemní koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na nehonební pozemek. I umístění odchytové klece, pokud jí obec disponuje, lze povolit pouze tam, kde je to bezpečné z ohledu na chodce, děti, volně se pohybující psy a jiná zvířata, a také tam, kde je možná manipulace s těžkým zařízením, jakým klec je.

Kdy lze žádat o náhradu škody?

Když se divoká prasata dostanou až na váš pozemek, máte nárok na nějaké odškodnění? Pokud je váš pozemek zároveň pozemek honebním (tedy nesplňuje definici nehonebního pozemku viz výše), máte možnost obrátit se na představitele honebního společenstva nebo mysliveckého spolku. Ti vaši žádost přezkoumají a škodu vám mohou buď uhradit, nebo se pokusit odlovit divoká prasata v zasaženém úseku honitby. Ohlásit škodu musíte do dvaceti dnů od vzniku události. Pokud váš pozemek nepatří mezi honební pozemky, pak je odpovědnost zcela na vás. Musíte si jej zajistit tak, aby se tam prasata nedostala.

Prevence aneb problém s bioodpadem

Velká část problému s divokými prasaty vzniká na neudržovaných parcelách, které nechávají jejich majitelé zarůst náletovými dřevinami a kam mnohdy okolní obyvatelé vyvážejí bio odpad. V ostružiní nebo trnkách pak mají prasata ideální kryt a mnohdy zde i vyvádějí mladé. Ve většině případů, které náš odbor řeší, je důvodem výskytu prasete divokého na nehonebním pozemku umístění kompostu nebo skládky bioodpadu na pozemku nebo v jeho blízkosti, ponechání spadaného ovoce na zahradě apod. Základní prevencí je tedy neponechávat dostupnou žádnou stravu, za kterou by prase divoké docházelo. Další prevencí je pak pevný plot ze dřeva, pletiva (ideálně kari sítě nebo podezdívka) či kamene. Pokud nelze celý pozemek účinně oplotit, lze vyzkoušet elektrický ohradník jako velmi účinnou zábranu (pro jeho bezpečnou instalaci raději oslovte odborníky) nebo pachové ohradníky, kůly nebo stromy či ploty nastříkané pěnou, která se napouští koncentrátem, který má přirozeně odpuzovat zvěř.

Útoky na lidi – máme se bát?

Divoké prase na člověka nezaútočí, pokud není poraněné nebo zahnané do kouta, odkud nemůže utéct. Není evidován jediný útok prasete na člověka s výjimkou poranění při honu, kdy je prase postřelené. Pokud prase, a to i bachyně s mláďaty, má únikovou cestu, prostě se člověku raději vyhne, maximálně naznačí útok, tedy vyběhne do určité vzdálenosti, aby člověka zastrašilo. Útok je opravdu až poslední možnost, z hlediska etologie stojí zvíře nejvíc energie a má nejméně jistý výsledek, proto je nejméně používanou strategií, tou nejčastější je útěk...

Doporučení majitelům psů

Jiná situace může nastat při střetu prasete se psem, tedy šelmou a možným ohrožením. V místech, kde se vyskytuje prase divoké, je vhodné psa nepouštět na volno. Prase divoké, jak samec - kňour, tak i samice – bachyně, včetně mladé zvěře mohou psa, pokud prase napadne nebo ho bude honit či na něj štěkat, poranit nebo i usmrtit. V okolí obce navíc jde o honební pozemky, kde má pes podle zákona o myslivosti být pod vlivem vůdce, tedy puštěný z vodítka jen v případě, že je stoprocentně ovladatelný, a nesmí pobíhat na loukách či v lese, kde by plašil zvěř – zvláště důležité je to na jaře, kdy se rodí mláďata.

Závěrem

Myslivci ze spolku Diana Dobřichovice, pod který Lety spadají, divoká prasata na honebních pozemcích loví (za loňský rok bylo uloveno 100 ks), zároveň ale jejich aktivitu, co se týče lovu tam, kde to lze, tedy na krajích obce a na loukách a v lesích okolí ztěžují civilizační tlaky – tedy to, že lidé vyrážejí do přírody v podstatě v jakoukoliv denní a noční hodinu, a to mnohdy se psy běhajícími na volno – zákon o myslivosti toto sice nezakazuje, mluví ale o tom, že pes má být pod vlivem vůdce, tedy se nevzdalovat a reagovat na povely – zároveň zákon říká, že pes nesmí plašit, natož štvát zvěř, neměl by se tedy pohybovat v loukách, remízcích nebo lese tak, jak v okolí často vídáme. Zvěř pak tam, kde by nikomu nevadila a navíc by bylo možno ji tam lovit, nemá klid a částečně i proto se stahuje do obce, kde ji volně pobíhající psi neohrožují, a navíc tam má, jak jsme se již zmínili, pestrou potravní nabídku.

Odbor životního prostředí, referent pro myslivost

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

24. Související životní situace a návody, jak je řešit

25. Za správnost návodu odpovídá útvar

ATLAS consulting spol. s r.o.

26. Kontaktní osoba

27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

28. Popis byl naposledy aktualizován

09.10.2024