Rembrandt – portrét člověka
Mgr. Monika Sybolová vás tentokrát pozve na prodlouženou jedinečnou pražskou výstavu:
Rembrandt – portrét člověka (VIDEO)
Ve svém výkladu nám paní kurátorka odhalí světlo a stíny života slavného malíře. Jeho jméno je pro mnohé synonymem slávy, bohatství a úspěchu. Málo kdo však ví, že i chudoby, ústrků a nepochopení, které se tomuto umělci dostalo zejména v závěru jeho života. Obojí však přispělo ke zrání jeho tvorby. Ve stovkách jeho děl najdeme několik stěžejních, k nimž patří ( a málokdo to ví) i portrét neznámého učence, ze sbírek pražské Národní galerie. Tento obraz se stal mottem i ústředním dílem celé výstavy, kterou NG připravila spolu s Wallraf-Richartz- Muzeum v Kolíně nad Rýnem. Proto má tato reprezentativní výstava výjimečnou hodnotu v množství jejích významných pražských výstav v loňském roce.
Vzhledem k opatřením pandemie nebylo možno uspokojit všechny zájemce a proto byla prodloužena do března 2021. Prostřednictvím Mgr. Moniky Sybolové – kurátorky pro vzdělávání NG, která nás v záznamu prohlídky vystavených děl provede, můžeme rozkrýt jednu z hádanek, kterou Rembrandt vložil do svého obrazu z roku 1634, jediného umělcova díla, které Česká republika vlastní.
Kdo je záhadný stařec na rozměrném obraze - jeho totožnost odborníkům dodnes uniká. Už bezmála čtyři staletí obestírá toto dílo nerozluštěné tajemství, proto mu historici dali neosobní název Učenec ve studovně. Koho umělec zobrazil a za jakých okolností, se však nikdy s určitostí nedopátrali. Rembrandt zde zachytil důstojného starce, představitele světa poznání, kterého jsme vyrušili v intimním okamžiku četby - proč je oděn do kožešin, co znamená zlatý prsten na jeho ukazováku, jaké země zobrazuje mapa na stěně či další předměty v jeho blízkosti. „Bezpochyby jde o symboly, které vedou k poznání a moudrosti stáří“, připomněla mi před natáčením záznamu Monika Sybolová , která velmi zasvěceně objasní, jak štěstí i strasti umělcova života formovaly jeho tvorbu. Je paradoxní, že toto hluboké vcítění zobrazil umělec v období, které bylo pro tehdy ani ne třicetiletého umělce úspěšné jak v soukromém, tak profesním životě. Poselství obrazu tak promlouvá i ke dnešní době.
Vzhledem k dalším opatřením v rámci koronaviru zatím počítáme i nadále spíše se záznamy ale věříme, že se brzy dočkáme i osobního setkání s příznivci Letovské akademie.
Marie Holečková