Zajímavosti ze života letovských pamětníků
Letovskořevnické vzpomínky Irenky Brožkové
Lety a Řevnice včetně okolí nejsou pro mě jen místo na mapě, ale kus domova a života. Ačkoliv jsem větší část prožila ve své rodné Praze, mým druhým domovem se stala chata na Osadě Černá skála. Po vybombardování našeho domu na Vinohradech 14. února 1945, kde jsme se s celou rodinou jako zázrakem zachránili, se právě tato chata stala naším dočasným útočištěm. Po válce jsme sem jezdili každý víkend a trávili se sourozenci a bratranci prázdniny. Měla jsem – a dodnes mám – v osadě mnoho přátel. Hráli jsme volejbal, ping-pong, jezdili na kole na výlety po okolí.
V dospívání jsme měli výbornou partu, ve které byli nejen kluci ze Řevnic, ale i Míša Tučný, který hrál kouzelně na banjo. Scházeli jsme se v Letech v hospodě U Kafků, v řevnickém Liďáku, v Grand hotelu Berounka a u nás na chatě, kde se muzicírovalo a poslouchali jsme tajně „Laxík“ (rádio Luxemburg), v tehdejší době zakázaný. V naší partě byl i můj blízký přítel Míla Žižka, bubeník z KTO. Několikrát přijel i Pepa Laufer. K mé sestře přijel i Pavel Bobek s Janem Kaplickým, úžasní lidé.
V Letech bydlíme trvale 25 let.
Věřím, že i dnešní generace najde v těchto místech to, co jsme našli my – přátelství, radost a pocit bezpečného domova.
Irenka Brožková
