Problém přemnožení prasete divokého
3. Pojmenování (název) životní situace
Problém přemnožení prasete divokého
4. Základní informace k životní situaci
Problematika přemnožení prasete divokého, tzv. černé zvěře je spojena s mnoha faktory ovlivňujícími natalitu (množivost) a její populační denzitu (hustotu). Nejvíce ovlivňujícími faktory však zůstávají dostatečná potravní nabídka pro tuto zvěř a to jak ze strany zemědělské produkce (respektive nadprodukce), tak ze strany občanů, například vyhazováním ovoce či zeleniny za ploty zahrádek, či nezkonzumovaných svačin školní mládeže pohozené někam do křoví. Dále je to velmi špatně a mnohdy i neochotně prováděný lov černé zvěře ze strany uživatele honitby (mysliveckých spolků, ale i fyzických osob), který je jediný podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, oprávněn lovit a přivlastňovat si ulovenou či nalezenou uhynulou zvěř. Ostatní osoby (včetně vlastníků pozemků) by se za neoprávněný lov vystavovali riziku trestního či přestupkového řízení pro neoprávněný lov. Problematiku přemnožené černé zvěře je tedy třeba řešit ve spolupráci uživatelů honiteb, vlastníků honebních i nehonebních pozemků a to včetně samotných obcí. Ve skutečnosti se tedy bude především jednat o odstranění potravních zdrojů pro černou zvěř, dále o povolení lovu na nehonebních pozemcích, či uložení úpravy stavů zvěře podle § 39 zákona o myslivosti.
5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
V konkrétních případech mohou jednat samotní uživatelé honitby, ale stejně tak vlastníci a nájemci honebních i nehonebních pozemků. Mohou tedy jednat i samotné obce, dále orgán ochrany přírody, orgán státní správy lesů a na nehonebních pozemcích i orgán státní správy myslivosti.
V případě obcí záleží na organizační struktuře závislé mnohdy od velikosti obce na tom, kdo je oprávněn za obec v tomto směru podat žádost. Toto vychází ze samotného zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.
6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace
Žadatel (uživatelé honitby, vlastníci a nájemci honebních i nehonebních pozemků, orgán ochrany přírody, orgán státní správy lesů) učiní podání (podá žádost) a to buď ústně do protokolu před správním orgánem, nebo písemně, kdy tato žádost může být doručena prostřednictvím poštovních služeb, či prostřednictvím datové schránky, případně na email příslušného úřadu. Žádost podaná elektronicky prostřednictvím emailu musí být opatřena uznaným elektronickým podpisem, nebo musí být následně žádost podepsána na úřadě a to do třech dnů od doručení.
7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace
Žádost může být podána podle ustanovení § 39 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, na snížení stavů zvěře a zrušení jejího chovu, nebo podle ustanovení § 41 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, na povolení lovu na nehonebních pozemcích. Zákon o myslivosti, ani zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, nevylučuje, aby bylo požádáno v jediné žádosti o snížení stavů zvěře a současně s tím o povolení lovu na nehonebních pozemcích, kterými podle zákona jsou pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti.
Doručením této žádosti příslušnému správnímu orgánu je zahájeno správní řízení v dané věci, v němž je žadatel účastníkem řízení a může tak uplatňovat svá práva na spravedlivý proces. Tedy může podávat návrhy, vyjadřovat se k podkladům před vydáním rozhodnutí atd.
8. Na které instituci životní situaci řešit
Obecní úřad obce s rozšířenou působností (tzv. trojkové obce), kde to jsou většinou referáty životního prostředí. Na území národních parků je to příslušná správa národního parku. Dále ve správních řízeních jsou dotčenými orgány i orgány ochrany přírody, tedy krajské úřady a v chráněných krajinných oblastech jsou to správy chráněné oblasti.
V rozhodování o povolení lovu na nehonebních pozemcích, či úpravě stavů zvěře rozhodují orány státní správy myslivosti, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle příslušnosti ke konkrétní honitbě, či nehonebním pozemkům. V případě jejich nečinnosti může být nadřízeným správním orgánem, tedy krajským úřadem rozhodnuto, do kdy tento správní orgán musí ve věci rozhodnout, případně může krajský úřad vedením řízení pověřit jinou (vedlejší) obec s rozšířenou působností (tzv. delegovat řízení), případně řízení převzít sám na sebe (tzv. atrahovat řízení).
V případě, že je žádost podána obecnímu úřadu, nebo krajskému či jinému úřadu, který není příslušný k rozhodování v této věci, je tento orgán povinen podle ustanovení § 12 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, neprodleně usnesení žádost postoupit příslušnému správnímu orgánu a o této věci informovat žadatele.
9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit
Samotnou problematiku přemožených divokých prasat je možné řešit kdykoliv.
Nejvhodnější je tuto problematiku řešit přímo s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, odborem životního prostředí, příslušným k dané honitbě a to z důvodu urychlení celého řízení. Je možné podání činit i u jiného obecního úřadu, který je povinen takovou žádost bez prodlení a to usnesením předat příslušnému správnímu orgánu. O takové skutečnosti musí být žadatel vyrozuměn.
Správní orgán je povinen přijímat žádosti a podněty jak písemnou formou, tedy prostřednictvím pošty, datové schránky, emailu s ověřeným podpisem, tak přímo správním orgánem, kde je povinen přijímat nejenom písemná podání, ale i podání ústní, učiněná do protokolu před tímto orgánem. Ostatní orgány jsou taktéž povinni přijímat ústní podání, ale pak opětovně tato podání usnesením pro vlastní nepříslušnost postupují příslušnému správnímu orgánu. Z tohoto důvodu tedy není vhodné činit podání u jiných (nepříslušných) orgánů.
Dalším, s kým je vždy potřeba jednat při snižování početních stavů černé zvěře, je ten, kdo v případě potřeby likvidace potravních zdrojů pro černou zvěř tuto situaci zapříčinil. To je tedy dáno konkrétní situací. Může se jednat o zdroje pocházející ze zemědělské výroby, obchodní činnosti, případně i o odpady. Zde je třeba vždy v prvé řadě jednat s tím, kdo tyto potravní zdroje způsobuje, případně se obrátit na jednotlivé příslušné správní orgány. Příslušným správním orgánem v těchto případech může být podle konkrétní situace např. Státní veterinární správa, Hygienická stanice, odbory životního prostředí zabývající se problematikou odpadů nebo vod, atd. V určitých případech, a to hlavně v zemědělství, to může být i Státní zemědělský investiční fond. Jak už bylo řečeno, v každém jednotlivém případě tomu bude jinak.
10. Jaké doklady je nutné mít s sebou
Doklad totožnosti.
11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici
Formuláře k problematice přemnožené černé zvěře nejsou stanoveny. Žádost o snížení stavů zvěře, případně zrušení jejího chovu, nebo žádost o povolení lovu na nehonebních pozemcích lze podat volnou formou do protokolu před správním orgánem. Nebo jej tomuto správnímu orgánu zaslat písemnou formou. Jednoduché vzory žádostí jsou přiloženy.
12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit
Správní poplatek za podání žádosti o povolení lovu na nehonebních pozemcích, či uložení úpravy stavů zvěře není ukládán. Může být vyměřen správní poplatek v případě, že se koná místní šetření, nebo ohledání věci na místě podle položky č. 20 přílohy (sazebníku) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, kde je stanovena výše 500 Kč za každou započatou hodinu v pracovní době správního úřadu, 1 000 Kč za každou započatou hodinu mimo pracovní dobu v pracovních dnech a 2 000 Kč za každou započatou hodinu ve dnech pracovního klidu. Přičemž od tohoto poplatku je osvobozeno místní šetření nebo ohledání na místě prováděné při mimořádných hromadných událostech nebo nehodách. To však je v případě přemnožené černé zvěře ve skutečnosti neproveditelné.
13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení
Vzhledem k tomu, že povolení lovu na nehonebních pozemcích a řízení o úpravě stavů zvěře je řízením vedeným ve správním řízení, vztahují se na toto rozhodnutí lhůty podle § 71 správního řádu, podle něhož je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Nejde-li vydat bezodkladně, tak nejpozději do 30 dnů. Tato lhůta však může být za určitých podmínek jako je zvláště složitý případ, případně z důvodu potřeby nařízení místního šetření prodloužena maximálně o dalších 30 dnů, což však nesmí být ze strany správních orgánů zneužíváno a lze konstatovat, že 30denní lhůta je ve většině případů dostačující.
Tato řízení však mají nedostatek v tom, že se k těmto řízením vyjadřují orgány ochrany přírody, které mají podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, na vyjádření 90 dnů. Z tohoto důvodu jsou správní řízení o povolení lovu na nehonebních pozemcích, nebo o úpravě stavů zvěře, přerušována do doby obdržení vyjádření orgánů ochrany přírody, přičemž se doba přerušení nezapočítává do doby pro vydání rozhodnutí a celková doba od podání žádosti může činit 120 dnů a v krajním případě až 150 dnů.
14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace
V řízení o úpravě stavů zvěře, případně povolení lovu na nehonebních pozemcích, je účastníkem správního řízení vždy žadatel, uživatel a držitel honitby, v případě, že zvěř (prase divoké) má v některé sousední honitbě stanoveny minimální a normované stavy, je držitel a uživatel této honitby taktéž účastníkem řízení. V případě povolení lovu na nehonebních pozemcích je to navíc vlastník, případně nájemce, těchto nehonebních pozemků, na kterých má být lov prováděn.
15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány
Žádné.
16. Elektronická služba, kterou lze využít
17. Podle kterého právního předpisu se postupuje
19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují
Opravné prostředky proti vydanému rozhodnutí o úpravě stavů zvěře, případně o povolení lovu na nehonebních pozemcích, jsou přípustné podáním odvolání, které může učinit pouze účastník řízení (případně opomenutý účastník řízení) a to odvoláním k nadřízenému správnímu orgánu, podáním odvolání u správního orgánu, který rozhodnutí vydal. O odvolání pak rozhoduje ve většině případů krajský úřad, případně Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je prvoinstančním orgánem správa národního parku a odvolacím orgánem je Ministerstvo životního prostředí.
V odvolání se uvede, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá a dále namítaný rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho oznámení (doručení). Za počátek této lhůty se považuje den následující po dni oznámení tohoto rozhodnutí, nejpozději však po uplynutí desátého dne ode dne, kdy bylo nedoručené a uložené rozhodnutí připraveno k vyzvednutí. Tedy nevyzvedne-li si účastník řízení rozhodnutí, které je uloženo na poště, jedenáctým dnem od uložení mu začíná běžet lhůta pro odvolání. Odvolání se podává s počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každý účastník dostal jeden stejnopis (to neplatí pro datovou schránku, kde se podává odvolání v elektronické podobě pouze jednou).
Dále lze využít tzv. mimořádné opravné prostředky, tedy podnět k přezkumnému řízení, který muže být po nabytí právní moci rozhodnutí podán i jinou osobou, než účastníkem řízení.
20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností
Kontrolní a sankční pravomoc je v této otázce dána zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, především obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a částečně je dána i krajskému úřadu, a to podle §§ 59, 60, 63, 64 a 64a zákona o myslivosti. Dále je kontrolní a sankční pravomoc dána příslušnému správnímu orgánu, který rozhodnutí ve věci vydal, a to samotným zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, přímo ustanovením § 103 a § 129.
23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě
24. Související životní situace a návody, jak je řešit
28. Popis byl naposledy aktualizován
09.10.2024
29. Datum konce platnosti popisu
